Maďarské strany kandidují do EP bez programů

Letošní eurovolby se v Maďarsku konají velmi brzy po volbách parlamentních, a strany jim do této doby věnovaly jen velmi malou pozornost. Až tak malou, že téměř žádná z nich nezveřejnila svůj program. Nabízíme tedy přehled kandidátů a témat, které byly v jejich dosavadním působení v politice důležité.

Foto: CreativeCommons/ Zsolt Halasi


Share on LinkedIn0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Share on Facebook0

V Maďarsku, podobně jako ve většině členských států EU, mají volby do EP pro politiky pouze sekundární význam. Skutečnost, že se konají jenom šest týdnů po parlamentních volbách, jim na atraktivitě nepřidává. Většina stran zveřejnila své kandidátské listiny až po domácím volebním klání, které se odehrálo 6. dubna, a pro volby do EP nepřipravila žádné samostatné programy. V kampani voleb do EP budou pravděpodobně hlavními otázkami budoucnost Unie, úloha Maďarska v ní a také téma orné půdy v Maďarsku. Volební výsledky zřejmě potvrdí výsledky parlamentních voleb z dubna, je však možné, že pořadí úspěšných se změní. Jobbik má totiž šanci předstihnout socialisty, kteří teď kandidují samostatně, zatímco v parlamentních volbách kandidovali v koalici s liberálními stranami.

Účast maďarských voličů v předešlých volbách do EP nedosáhla historický průměr 65 – 73 % volební účasti ve volbách do Národního shromáždění. V roce 2009 se voleb do EP zúčastnilo 36,31 % voličů, zatímco v roce  2004 to bolo 38,50 %. Tyto výsledky byly nižší než  průměr EU (2004: 45,47 %; 2009: 43 %), nicméně ve srovnání s ostatními visegrádskými zeměmi jsou pořád výjimečné, neboť jak v České republice (2004: 28,3 %; 2009: 28,2 %), tak i v Polsku (2004: 20,87%; 2009: 24,53 %) a na Slovensku (2004: 16,97 %; 2009: 19,64 %) byla volební účast výrazně nižší. Počet subjektů, které se v Maďarsku pokusily zaregistrovat za účelem zvolení do EP, byl v roce 2004 šestnáct a v roce 2009 devětadvacet. V obou případech však své kandidátské listiny dostalo na hlasovací lístky pouze osm z nich. Letos je situace podobná.

Rozdělení mandátů v dosavadních volbách do EP:

  2004 2009
Fidesz-KDNP – společná kandidátka stran Fidesz – Maďarská občanská aliance (Fidesz ‒ Magyar Polgári Szövetség) a Křesťanskodemokratická lidová strana (Kereszténydemokrata Néppárt, KDNP). 12* 14
MSZP – Maďarská socialistická strana (Magyar Szocialista Párt, MSZP) 9 4
SZDSZ – Svaz svobodných demokratů – Maďarská liberální strana (Szabad Demokraták Szövetsége) 2
MDF – Maďarské demokratické fórum (Magyar Demokrata Fórum, MDF) 1 1
Jobbik – Hnutí pravé volby pro Maďarsko (Jobbik Magyarországért Mozgalom, Jobbik) 3

* Fidesz kandidoval s nezávislou kandidátskou listinou podporovanou KDNP.

Socialisté s novými tvářemi, leč bez programu

Kandidátskou listinu socialistů tvoří z velké části nováčkové, což dokresluje i fakt, že ze čtyř europoslanců, jež stranu v EP zastupovali v období 2009 – 2014, se na kandidátce nachází pouze jedna z nich, europoslankyně Zita Gurmai, a to na pátém místě. Strana neschválila pro volby do EP samostatný program, její volební program v letošních parlamentních volbách však obsahoval dvě strany věnované zahraniční politice, zahrnující i její představy ohledně EU. Socialisté v tomto dokumentu potvrzují svůj pozitivní postoj k euroatlantickému partnerství, jakož i podporu další integrace EU a vstupu Maďarska do eurozóny (Pravda, bezpečnost, prosperita – nabídka MSZP pro Maďarsko, str. 41 – 42). Ve více sekcích dokumentu také kladou důraz na nutnost efektivního čerpání eurofondů.

 

Fidesz se zahraničními Maďary, taktéž bez programu

Na kandidátské listině strany s největším počtem europoslanců (14) ve volebním cyklu 2009 – 2014 se také nachází mnoho nových jmen. Hned prvním je Ildikó Gáll Pelczné, místopředsedkyně Fideszu. Okolo kandidátky strany se začaly šířit různé dohady; například určitá média informovala o tom, že jedním z kandidátů bude bývalý italský premiér Silvio Berlusconi. Tato zpráva byla později dementována, zato se však potvrdila jiná informace, že kandidovat bude pastor reformované církve v Transylvánii László Tőkés. Tőkés se stal europoslancem po vstupu Rumunska do EU v roce 2007 nejprve jako nezávislý delegát, později jako zástupce Demokratické aliance Maďarů v Rumunsku (Romániai Magyar Demokrata Szövetség, RMDSZ). Dnes je trojkou na společné kandidátské listině Fideszu a KDNP jako nominant křesťanských demokratů. Jelikož volební koalice Fideszu a KDNP má zájem poskytnout zastoupení maďarským komunitám žijícím v zahraničí, na její kandidátce figurují i Maďaři z Ukrajiny, Vojvodiny a Slovenska.

Strana zatím nezveřejnila svůj program pro letošní volby do EP. Proto jsme se ve svých analýzách zaměřili na její volební program z roku 2009, který se skládá z jednotlivých sektorových politik. Zjistili jsme, že v některých oblastech je tento program v zásadním rozporu se současnými vládními aktivitami Fideszu. Jedním z takových zajímavých protikladů je postoj strany k přijetí eura. V dávnějších dobách považovala strana za důležité přijmout evropskou měnu co nejdříve (Ano, Maďarsko dokáže více, str. 168 – 175), zatímco dnes by to raději oddálila. Jedním z důkazů tohoto úmyslu je nová ústava přijatá v roce 2012, kde je jako státní měna uvedený forint – takovéto ustanovení se v předcházející Ústavě Maďarské republiky nenachází.

V programu z roku 2009 strana prohlašuje, že jednou z nejdůležitějších priorit je podpora rodinných farem. Po nástupu k moci se však strana dostala do více konfliktů s malými zemědělci, kterým nebyl prodloužen pronájem půdy, na níž hospodařili desítky let. Jedna z nejostřejších kritik se na vládní zemědělskou politiku snesla ze strany bývalého člena parlamentní frakce Fideszu Józsefa Ángyána, tehdejšího náměstka pro rozvoj venkova. Ten tento fenomén shrnul ve 340-stranové zprávě (5. zpráva o půdě), ve které poukázal na anomálie státních tendrů na pronájem půdy a jejich zničující dopady na malé farmáře.

V zahraničněpolitické oblasti je v poslední době kladen důraz na vztahy Maďarska s Ruskem. Program Fideszu v předešlých volbách do EP obsahoval přísné podmínky pro dobré vztahy s Ruskem. Ve své zahraničněpolitické strategii nazvané „Východní otevírání“ však vláda pevně svázala Maďarsko s Ruskem ve více ekonomických oblastech, včetně projektu rozšíření jaderné elektrárny v Paksi.

Půda – hlavní téma pro protievropský Jobbik

Jobbik, představující sadu radikálních nacionalistických hodnot, se na maďarské politické scéně etabloval na základě volebního úspěchu v parlamentních volbách v roce 2010. Strana je považována za jedinou protievropskou sílu v Maďarsku. V souladu se svým nepřátelským postojem vůči prohlubování integrace EU by strana ráda iniciovala referendum o maďarském členství v EU (Pojmenujeme to a vyřešíme to – program Jobbiku v parlamentních volbách, str. 80). Tvrdí, že od schválení Lisabonské smlouvy se Unie posunula směrem k vytvoření nadnárodního státu, což má daleko ke konceptu „Evropy národů“, jenž táto radikální strana upřednostňuje.

Dalším zásadním tématem v kampani je pro Jobbik vlastnictví půdy, jelikož velkou část její voličské základny tvoří obyvatelé maďarského venkova, kterých se toto téma bytostně týká. Jobbik trvá na tom, že je nutné zabránit prodeji půdy cizincům (Pojmenujeme to a vyřešíme to – program Jobbiku v parlamentních volbách, str. 26).

I když diskriminace je obvykle výrazným prvkem rétoriky Jobbiku, v současné kampani se strana snaží podobným náznakům vyhnout. Tento obrat je pravděpodobně důsledkem její nedávné snahy vytvořit si image, které by mohlo nabídnout alternativu pro umírněné voliče pravice zklamané politikou Fideszu. Ve volbách 25. května bude kandidátskou listinu strany vést populární europoslankyně Krisztina Morvai, následována Zoltánem Balczóem, v uplynulém období místopředsedou maďarského parlamentu, Gáborom Staudtem a Lászlóem Siposem. Dalším zajímavým nominantem je Jacek Piotr Misztal z Polska, zastupující radikální Národní hnutí (Ruch narodowy), jenž se umístil na 16. místě kandidátky. Ádám Mirkóczki, mluvčí Jobbiku, zase na oplátku kandiduje za polské Národní hnutí.

Půda též prioritou zelených        

Pro environmentalistickou stranu Politika může být jiná (LMP), která se do maďarského parlamentu dostala poprvé v roce 2010, byly volby do EP o rok dříve průlomové. Strana získala 2,8 % hlasů, čímž předstihla liberály, kteří dlouhodobě působili v parlamentě i ve vládních pozdících, dnes se však již z maďarské politické mapy vytratili. Vedoucím kandidátem strany v letošních volbách do EP je politolog ze Středoevropské univerzity (Central European University, CEU). Tamáse Meszericse, zvoleného na 27. stranickém sjezdu, následují bioložka Katalin Csiba a ekonom László Heltai. Na základě předvolebních odhadů může strana realisticky získat jedno, maximálně však dvě křesla v EP.

LMP je vzácnou výjimkou, která pro volby do EP sestavila samostatný volební program. Speciální důraz v něm klade na tematiku půdy. Strana by preferovala, kdyby orná půda byla vyňata z principu čtyř svobod volného pohybu v rámci EU, aby její – ve srovnání s evropským průměrem – nízké ceny nevedly k výkupu cizinci namísto domácích komunit, které strana považuje za lepší vlastníky než nadnárodní oligarchy (Souhrnný program LMP 2014, str. 38 – 39). Strana kritizuje současnou Společnou zemědělskou politiku EU – věří, že zabraňuje udržitelnému rozvoji, protože podporuje tradiční struktury masové výroby. LMP by místo toho kladla větší důraz na péči o krajinu, aby tak podpořila udržení biodiverzity (Souhrnný program LMP 2014, str. 44).

Nadbytečná nabídka liberálních stran

Jedním z nových účastníků voleb je aliance Spolu – Dialog pro Maďarsko (Együtt – PM), organizována kolem osoby bývalého premiéra Gordona Bajnaie, který stál v čele socialistické vlády v letech 2009 – 2010. Aliance oznámila svou kandidátku do voleb do EP poměrně pozdě, 17. dubna. Vedoucím kandidátem je Gordon Bajnai, i když se původně vyjádřil, že po křesle europoslance sám netouží. Následuje ho Benedek Jávor, bývalý poslanec za zelených a kandidát na primátora Budapešti. Trojkou je Zsuzsanna Szelényi, manželka Bajnaiova dlouhodobého obchodního partnera. Péter Balázs, první maďarský eurokomisař v roce 2004 nakrátko odpovědný za regionální záležitosti, je taktéž na seznamu kandidátů. Jelikož aliance Együtt – PM zatím nezveřejnila svůj program pro volby do EP, analyzovali jsme jejich aktuální program z posledních parlamentních voleb. V něm se zaměřuje na základní vztahy mezi občany a institucemi Unie. Hodlá posilnit Chartu základních práv a Evropskou občanskou iniciativu, aby se tak zpřehlednilo fungování institucí a naplňovaly se „společné evropské hodnoty“. Na základě průzkumů může aliance získat maximálně jedno křeslo v EP.

Dalším potenciálně významným hráčem je jiný socialistický expremiér (2004 – 2009), Ferenc Gyurcsány. Vede kandidátku Demokratické koalice (Demokratikus Koalíció), která se původně odtrhla od socialistů, ale dnes se sama považuje za liberální stranu. Podobně jako Gordon Bajnai chce Gyurcsány budovat svou politickou kariéru v Maďarsku, a proto si v případě volebního úspěchu nepřeje zasednout v Bruselu. Jeho následovníkem na kandidátské listině je Csaba Molnár, který působil jako ministr na více postech ve vládách Gyurcsánye i Bainaie. Koalice s největší pravděpodobností získá maximálně jedno křeslo.

Demokratická koalice nezveřejnila samostatný program pro volby do EP, a proto jsme se zaměřili na program schválený stranickým sjezdem v roce 2013. Na základě tohoto dokumentu je zjevné, že strana podporuje koncept „Spojených států evropských“ a věří, že souhlas maďarských občanů je předpokladem pro jeho realizaci.

Bývalému Demokratickému fóru, které dnes vystupuje pod novým názvem (Jólét és Szabadság Demokrata Közösség, JESZ), se nepovedlo sesbírat dostatečný počet podpisů, aby se mohlo ucházet o přízeň s vlastní kandidátkou. Jeho europoslanec z období 2009 – 2014 Lajos Bokros založil vlastní stranu Hnutí za moderní Maďarsko (Modern Magyarország Mozgalom, MOMA), té se ale taktéž nepodařilo shromáždit dostatek podpisů.

Též kandidují

Doposud neznámý subjekt s názvem Domovina není na prodej v sbírání podpisů pro registraci ve volbách do EP uspěl. Hlavními body jeho kandidatury jsou otázka úvěrů poskytnutých v cizí měně a znovuobnovení takzvané historické Ústavy svaté koruny. Subjekt by chtěl zhodnotit období, které uplynulo mezi vstupem Maďarska do EU a současností a následně uskutečnit referendum o tom, zda má země zůstat členem Unie. Lídrem jeho kandidátky je Árpád Kásler.

Mária Seres, kandidátka na čele stejnojmenné Aliance Márie Seres (SMS), byla též vedoucí osobou v iniciativě za referendum o hrazení poslaneckých nákladů. Oficiální webová stránka aliance neuvádí samostatný program pro květnové volby. A jelikož se volební program aliance v  parlamentních volbách zaměřoval na domácí témata, nemáme přílišnou představu o jejích postojích vůči EU.

Europoslanci se znova ucházejí o přízeň

V předcházejícím volebním období (2009 – 2014) zastupovalo Maďarsko v EP 26 poslanců, i když země disponovala pouze 22 křesly. Dva z nich (Pál Schmitt a János Áder) se stali prezidenty státu a Enikő Győri dostala pozici ve vládě, zatímco Zoltán Balczó se rozhodl pokračovat na pozici poslance v maďarském Národním shromáždění. Počet europoslanců, kteří se rozhodli opětovně kandidovat, je tento rok nejvyšší. Část z nich – Erik Bánki, Béla Glattfelder, Ágnes Hankiss, Lívia Járóka (v letech 2006 a 2013 vítězka ceny Europoslanec roku v kategorii Spravedlnost a základní práva), Csaba Őry a László Surján – je však na nezvolitelných pozicích. Vítězi si v květnu rozdělí 21 křesel, ale tito nominanti se nacházejí na nižších pozicích svých kandidátských listin.

Vedoucí kandidátkou koalice Fidesz-KDNP je Ildikó Gáll Pelczné, která se jako členka Hospodářského a monetárního výboru a náhradnice ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v minulém volebním období zabývala především ekonomickými otázkami. Evropskou unii kritizovala kvůli rozsáhlé byrokraciišpatným praktikám krizového řízení. Ve většině otázek hlasovala v souladu s postojem své strany. Během uplynulého volebního období veřejně vystoupila v 398 případech a předložila tři zprávy z pozice zpravodajka a čtyři jako stínová zpravodajka.

József Szájer, autor mnoha vědeckých publikací, působil v uplynulém období jako člen Výboru pro ústavní záležitosti a jako předseda přípravného výboru se podílel i na přípravě nové maďarské ústavy schválené v roce 2012. O záležitostech ústavního a intrainstitucionálního charakteru v EP vždy hlasoval v souladu s Evropskou lidovou stranou (ELS). V tomto duchu odmítl i Tavaresovou zprávu o politické situaci v Maďarsku, proti které hlasovali všichni členové jeho strany s výjimkou Lívie Járóka, která na hlasovaní nebyla přítomná. Szájer v uplynulém parlamentním období 213-krát vystoupil na plenárních zasedáních EP a jako zpravodaj předložil sedm zpráv.

László Tőkés, který se stal europoslancem coby kandidát Rumunska za RMDSZ, se v minulém volebním období angažoval jako člen představenstva ELS. Jako duchovní představitel reformované církve byl členem Výboru pro kulturu a vzdělávání a Podvýboru pro lidská práva. Na plenárních zasedáních EP vystoupil 26-krát a jako zpravodaj podal jedno stanovisko. Ve svých projevech se věnoval zejména otázkám národnostních menšin, což vzhledem k jeho vlastní zkušenosti příslušníka etnické menšiny v Rumunsku nepřekvapí. V těchto otázkách hlasoval v souladu s pozicí své parlamentní skupiny.

Tamás Deutsch, který se v nedávné minulosti proslavil především svými nekompromisně formulovanými příspěvky na Twitteru, působil v uplynulém parlamentním období jako podpředseda Výboru pro kontrolu rozpočtu, a zároveň i člen Delegace při Parlamentním výboru pro spolupráci EU-Rusko a Výboru pro regionální rozvoj či náhradník v Delegaci při Parlamentním shromáždění EURONEST, Delegaci při Parlamentním výboru pro spolupráci EU-Ukrajina a Výborech pro zaměstnanost a sociální věci či petice. Během svého parlamentárního působení 271-krát vystoupil na plenárních zasedáních EP převážně na témata související s otázkami zaměstnanosti, ekonomiky a sociálních věcí. Předložil též pět zpráv z pozice zpravodaje a 13 zpráv jako stínový zpravodaj. Co se týče hlasování, byl jedním z nejméně aktivních europoslanců; zúčastnil se pouze 69,40 % hlasování, čímž se zařadil na 683. místo.

András Gyürk se zabývá především oblastmi průmyslu a energetiky. V EP předložil zprávu o akčním plánu pro budoucnost ocelářského průmyslu v EU, který byl velkou většinou schválen. Gyürk v minulosti opakovaně mluvil o nutnosti snížení energetické závislosti Maďarska na Rusku jako o důležitém cíli v souladu s evropskými záměry, na druhé straně ale podporuje projekt rozšíření jaderné elektrárny v Paksi, realizovaný ve spolupráci s Ruskem a s ruským financováním. Na plenárních zasedáních EP vystoupil 111-krát a jako zpravodaj i stínový zpravodaj předložil po jedné zprávě. Zúčastnil se pouze 69,98 % hlasovaní, což je poměrně nízké číslo.

Kinga Gál, která se narodila v Transylvánii, působila jako místopředsedkyně Výboru pro občanské svobody, vnitřní záležitosti a spravedlnost a zabývala se tak zejména otázkami týkajícími se národnostních menšin. V tomto ohledu několikrát kritizovala EU za to, že podle ní ponechává řešení problémů menšin na uvážení jednotlivých členských států. Postavila se též za ochranu maďarské menšiny na Ukrajině, když ukrajinský parlament po převratu omezil některá práva menšin. Společně se slovenskou europoslankyní maďarské národnosti Edit Bauer napsala dopis evropské komisařce pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Reding ohledně případu Hedvigy Malinové. V uplynulém období veřejně vystoupila v EP ve 144 případech a předložila 5 zpráv z pozice zpravodajky i v roli stínové zpravodajky.

György Schöpflin se v období 2009 – 2014 angažoval jako člen Výboru pro zahraniční záležitosti a jako podpředseda Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro bezpečnost a obranu. V médiích byl nejčastěji zmiňován kvůli svému názoru souvisejícímu s Tavaresovou zprávou, že EU by nejraději umístila Maďarsko do opatrovnické péče. Často citované bylo i jeho í, že institut referenda by měl být využíván pouze v souvislosti s morálními otázkami, jinak by byly institucionální procesy posunuty směrem k populismu, zatímco institut Evropské občanské iniciativy na unijní úrovni posunul politický institucionální systém k vyšší občanské účasti. Schöpflin byl členem představenstva parlamentní skupiny ELS a v jejím jméně odpovídá za iniciativu EP AGORA.

Kandidátská listina extrémně pravicového Jobbiku obsahuje jména třech nominantů, kteří v uplynulém období působili jako europoslanci: Zoltán Balczó, Béla Kovács a Krisztina Morvai. Krisztina Morvai je rovněž jako v roce 2009 vedoucí kandidátky této radikální nacionalistické strany. Béla Kovács je europoslancem od roku 2010, když nahradil Zoltána Balczóa, který tehdy získal poslanecké křeslo v maďarském Národním shromáždění. Strana Jobbik se v mnohých ohledech staví proti „evropským trendům“. Nejnovějším takovým příkladem je její proruský postoj v případě rusko-ukrajinského konfliktu, což demonstrovala odmítnutím rezoluce EP a označením krymského referenda, uskutečněného za podezřelých okolností, za legitimní.

Krisztina Morvai, vedoucí kandidátka Jobbiku, se zabývá především otázkami občanských práv. Je například náhradnicí ve Výboru pro práva žen a rodovou rovnost nebo Výboru pro občanské svobody, vnitřní záležitosti a spravedlnost. Její názory jsou radikální i v jiných oblastech. Při více příležitostech se vyjádřila, že Maďarsko se musí bránit mezinárodnímu kapitálu, hlasovala však proti návrhu, který by omezil daňové úniky nadnárodních korporací prostřednictvím přísnější regulace. Na plenárních zasedáních EP vystoupila 215-krát a jako stínová zpravodajka předložila jednu zprávu.

Béla Kovács by byl také rád znovuzvolen pod křídlem Jobbiku. Kovács je ve své straně předsedou Výboru pro zahraniční záležitosti a touto problematikou se zabývá i v EP, zejména ve vztahu k zemím bývalého Sovětského svazu, jelikož je členem Delegace při Parlamentních výborech pro spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán a EU-Uzbekistán a pro vztahy s Tádžikistánem, Turkmenistánem a Mongolskem, a taktéž náhradníkem v Delegaci při Parlamentním výboru pro spolupráci EU-Rusko. Ve více případech vyjádřil přátelské názory vůči Rusku; jako mezinárodní pozorovatel referenda na Krymu ho opsal jako svobodné, férové a uskutečněné v souladu s mezinárodními normami. Na plenárních zasedáních EP vystoupil 161-krát a předložil tři zprávy z pozice zpravodaje a dvě jako stínový zpravodaj. V loňském prosinci byl Béla Kovács zvolen za předsedu Aliance evropských národních hnutí, což je organizace sdružující extrémně pravicové strany.

Jak jsme se zmínili výše, Zoltán Balczó strávil v EP jenom jeden rok, během kterého na plenárních zasedáních vystoupil 35-krát. I když se jeho strana snaží zbavit diskriminační nálepky, Balczó se připojil k ostatním členům své strany a hlasoval proti návrhu usnesení na Druhém evropském summitu o romské otázce, který zamítli pouze europoslanci extrémní pravice.

Jedinou europoslankyní usilující o obhájení křesla za Maďarskou socialistickou stranu je Zita Gurmai. V uplynulém parlamentním období působila jako místopředsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti, členka Výboru pro práva žen a rodovou rovnost, Delegace při Parlamentním výboru pro spolupráci EU-Moldavsko, Delegace při Společném parlamentním shromáždění AKT-EU a Delegace při Parlamentním shromáždění EURONEST a jako náhradnice ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch. EP na základě její iniciativy schválil usnesení o zjednodušení procedury Evropské občanské iniciativy. V uplynulých pěti letech vystoupila Gurmai 120-krát na plenárních zasedáních EP, většinou na témata týkající se ženských práv a východoasijského regionu. V těchto otázkách obvykle hlasovala v souladu s postojem své parlamentní skupiny. Jako zpravodajka předložila čtyři zprávy a jako stínová zpravodajka jednu zprávu a osm stanovisek.

Průzkumy očekávaných výsledků

Na základě odhadů z letošního dubna a průzkumů veřejného mínění je pravděpodobné, že nejvyšší počet křesel v EP získá koalice Fidesz-KDNP. Na základě výsledků parlamentních voleb z 6. dubna agentura PollWatch2014 odhaduje, že vládnoucí strana Fidesz získá v koalici s KDNP deset křesel, opoziční aliance socialistů a liberálů pět, Jobbik taktéž pět a zelená strana LMP jedno. Slabinou tohoto odhadu je fakt, že aliance socialistů s liberály se od parlamentních voleb rozpadla, a jelikož její členové ve volbách do EP soupeří se samostatnými kandidátskými listinami, jejich voliči se pravděpodobně rozdělí, což může významně ovlivnit počet získaných mandátů. Společnost Political Capital na základě aktuálnějšího průzkumu odhaduje, že Fidesz-KDNP získá 11 mandátů, Jobbik pět, socialisté čtyři a LMP jeden.

András Bakó

András Bakó

is a researcher at idemagog.hu.